Archeologové v Olomouci našli „v zemi“ syfilis, který se šířil Evropou od konce 15. století



  17. 05. 2019

Středověké hroby v Olomouci odkryly po záchranném archeologickém průzkumu na nádvoří děkanátu Filozofické fakulty Palackého univerzity smutné dědictví. Když proběhla analýza nalezených kostí, mezi chorobami, které se vědcům podařilo zachytit, se objevil i syfilis.

Syfilis představuje pohlavní infekci pandemicky se šířící Evropou od konce 15. století.

„Za masivním rozmachem stojí pohyb vojsk účastnících se bojů francouzského krále Karla VIII. o neapolský trůn,“ uvedla Hana Dehnerová z Archeologického centra Olomouc.

Archeologický výzkum na ulici Křížkovského 10 v Olomouci se konal v letech 2015 až 2017 při příležitosti rekonstrukce děkanátu filozofické fakulty.

„Během výzkumu byla, kromě mimořádných nálezů z období raného středověku, prozkoumána také část hřbitova, který se nacházel kolem bývalého gotického kostela sv. Petra a Pavla, zbořeného v roce 1792,“ přiblížil její kolega Lukáš Šín.

Hřbitov byl zrušen už roku 1784, nicméně nejstarší hroby pochází ze středověku.

„Výzkum odkryl 98 hrobů na současném nádvoří děkanátu, dalších 486 hrobů bylo prozkoumáno v nově budovaném suterénu pod severním křídlem budovy. Jedná se tak o největší archeologicky zkoumaný hřbitov v intravilánu města na střední Moravě,“ poznamenala Dehnerová.

V hrobech archeologové objevili součásti oděvu nebo pohřebního rubáše jako spínadla, knoflíky, opaskové přezky nebo čelenky. Zejména v barokních hrobech našli i četné milodary: křížky, růžence, medailony, či škapulíře.

Hrob H210

Nyní tedy probíhá antropologická analýza kosterních pozůstatků, kterou provádí Lukáš Šín z Archeologického centra Olomouc.

„Analýza sice ještě není zdaleka u konce, ale přináší zajímavá zjištění i doklady různých chorob předků. Příkladem je nález hrobu H210 se značně deformovanými kostmi, který nás zaujal již v terénu,“ uvedl archeolog.

Analýza pak potvrdila, že šlo o jedince nakaženého syfilidou. „Infekcí byla zasažena téměř celá část dochovaného skeletu horních a dolních končetin spolu se žebry v podobě masivní chronické periostitidy, tzn. zánětu povrchových obalů kosti – okostice. Zánět způsobil nejen zbytnění kostí, ale především značné bolesti postiženému jedinci,“ popsal Šín.

Jako u jedné z mála specifických infekčních chorob se průběh syfilidy manifestuje na lidských kosterních pozůstatcích. „Ovšem pandemické šíření syfilidy od raného novověku nekoreluje s počtem syfilitických skeletů dokumentovaných v archeologických kontextech. Nízký počet identifikací syfilidy je jednak způsoben nízkou rezistencí vůči chorobě u populací žijících v 15. století. A dále se syfilida projevuje na kostře v konečném stádiu nemoci (zhruba po 15 až 20 letech po vstupu infekce do těla), této fáze se pak velká část nakažených nedožila ani ve stoletích pozdějších. Tedy zjištění projevů syfilitické infekce na skeletu z hrobu H210 představuje ojedinělý nález,“ uzavčřel Šín.

Po ukončení výzkumu a rekonstrukce budovy byl v dlažbě nádvoří na Křížkovského 10 vyznačen i půdorys gotického kostela sv. Petra a Pavla. „Jeho existenci také připomene letošní Noc kostelů, při které bude v pátek 24. května probíhat prezentace kostela i zjištění archeologického výzkumu,“ dodala Dehnerová.




Autor: ( red)



Zapojte se do dění. Bavte se a vyhrávejte.

Partneři portálu: