Mistr úniku – hra, která prověří nejen vaše mozkové buňky a odvahu

Máte rádi dobrodružství, hádanky a hlavolamy? Únikové hry vznikají po celé republice. FOTO: www.mistruniku.cz

20.08.2017
Máte rádi dobrodružství, hádanky a hlavolamy? Pak možná právě vám jsou určeny únikové hry, které vznikají po celé republice. Redaktorka portálu City.cz vyzkoušela jednu z těch olomouckých. Hra s názvem Mistr úniku zaujme už tématem – nevydařeným únosem. Organizátorky pak dokáží nadchnout i toho největšího skeptika hned na začátku.

Možnost vyzkoušet si únikovou hru jsem okamžitě přijala. Dobrodružství, v určité míře, mám ráda a přesně takové akce stmelí partu přátel ještě víc. Rychle jsem napsala čtyřem svým kamarádkám, z nichž některé se vůbec neznaly – všechny souhlasily.

V pátek k večeru jsme se tak s Alčou, Karou, Luckou a Kikou sešly na zastávce a začaly zjišťovat, jak se vlastně na místo dostaneme. Dlouho jsme přemýšlely, jak budova, kde se má únos odehrát, může vypadat. Vysoký dům u hlavní silnice rozhodně nekřičel do okolí „tady se vám zdvojnásobí tep“.

Interiér už však naznačoval, že jsme dorazily na správné místo. V suterénu nás pak čekala jedna z organizátorek, která nás okamžitě zasvětila do toho, co se bude dít. Pomalu na nás začala doléhat určitá nervozita – co když se z místnosti nedostaneme? A co když nenajdeme uvězněnou?

Pořadatelka Lucie Fajčíková nám vysvětlila pár pravidel, prozradila, že kdyby se cokoliv stalo, právě ona je zdravotník a přidala pár historek, při kterých jsme propadaly v záchvaty smíchu. Instrukce podala takovou formou, že jsme se nemohly dočkat, až se otevřou dveře do tajemné místnosti.

A jak vlastně celá hra "Mistr úniku" vznikla?

Únikových her vzniká napříč republikou celá řada. I v Olomouci jich najdete hned několik. Ta s názvem „Mistr úniku“ se ale zrodila tak trochu náhodou a velmi rychle.

„Byly jsme na jedné únikovce a když jsme odtamtud vyšly, řekly jsme si, že je to super, že chceme jít na další. Vzhledem k tomu, že nás zároveň napadla i myšlenka, že by bylo zajímavé hru provozovat.," vrátila se k založení únikové hry Lucie Fajčíková.

"Asi po týdnu jsme si sedly a jen tak z legrace jsme si to hodily na papír, jestli vůbec něco dokážeme vymyslet. Netrvalo ani čtrnáct dní a měly jsme pronajaté prostory,“ dodala. 

To, že zakladatelky v úplném začátku neměly samy téměř žádné zkušenosti s únikovými hrami má své nesporné výhody.

„Byly jsme předtím jen na jediné hře, proto nám hodně lidí říká, že to máme takové odlišné a nemáme okopírované úkoly z jiných her. Všechny hry, co tu jsou, máme samy vymyšlené a ne odkoukané. I proto si říkáme, že nemůžeme jít jinam, abychom neměly tendenci okoukávat,“ smála se Adéla Hegerová, druhá ze zakladatelek.

Samotná hra vznikala velmi rychle. „Měly jsme to za jediný večer sestavené, ale hodně věcí se změnilo, protože v té době jsme neměly představu o prostorách,“ řekla Adéla Hegerová. 

Ohlasy na zajímavou hru jsou tak z velké většiny převážně pozitivní. „Myslím, že recenze máme dobré. Když přijdou pánové a vidí dvě ženy, jsou skeptičtí a nedůvěřiví, pak ale přijdou ze hry a jsou překvapení. Nikdy se nezavděčíte všem. Z 95 % máme ale jen pozitivní ohlasy,“ těšilo Adélu Hegerovou.

Během vysvětlování se nás organizátorka zeptala, jestli máme z něčeho strach – co pavouci? Hadi? Tma? Při slově tma jedna z kamarádek trochu zbledla, pavoukům jsme se chtěly vyhnout všechny. O chvíli později už se Kara hlásila k tomu, že ona bude tou uvězněnou – „Ale vlastně, já jsem vám to měla vyřešit, že?“ smála se. Karu jsme uklidnily, že Lucčiny zkušenosti z únikovky v Praze budou stačit a snad ji najdeme.

Tikot hodin a naprostá tma
O chvíli později už naše zbylá čtveřice nervózně přešlapovala před zavřenými dveřmi. „Minutu počkejte, uslyšíte příběh, pak začnou tikat hodiny a hrajete,“ zněly poslední instrukce slečny Fajčíkové. Uběhlo pár vteřin a byly jsme vhozeny do vody, respektive do místnosti, kde jsme si neviděly ani na špičku nosu.

Napínaly jsme uši, abychom slyšely z příběhu co nejvíc, některé části nám ale unikly. Tikání hodin nás pak začalo trochu znervózňovat a my se vydaly v naprosté tmě hledat alespoň něco. „Ali, posviť na stůl,“ instruovaly jsme kamarádku, která jako první objevila alespoň nějaké světlo. „To ale nejde,“ smála se kamarádka, která se světlem nemohla hnout z místa.

Nevadí, o chvíli později jsme stejně nadšeně otevíraly zámek v domnění, že za prvními dveřmi bude uvězněná kamarádka. Omyl! To by bylo příliš jednoduché. Zatímco nás Kara naváděla z druhé místnosti, my dál namáhaly mozkové závity a snažily se přijít na kombinaci k dalšímu zámku.

Ubíhající čas nás přece jen trochu znervózňoval. Karu jsme nechtěly nechat uvězněnou, a také jsme chtěly samy sobě dokázat, že na tohle máme. Pár minut před koncem limitu se nám podařilo k „unesené“ přece jen dostat! Jenže jak ven?

Nápověda v pravou chvíli
Už jsme se smiřovaly s tím, že se z místnosti nedostaneme, poslední nápověda nás ale znovu nakopla. Pět minut před vypršením limitu jsme nadšeně odemykaly poslední dveře a samy vlastně nevěřily tomu, že jsme to stihly. Ale stihly! Lucie Fajčíková nás pak překvapila, když nám řekla, že čas vůbec špatný nebyl.

Nebyly bychom to ale my, abychom už po ukončení jedné hodinové hry nepřemýšlely nad tím, že si to musíme zopakovat, respektive zkusit jinou verzi. V tu dobu už nám historky z průběhu hry vyprávěly obě organizátorky a my téměř brečely smíchy.

Hodina hádanek a hlavolamů skvěle prověřila naši trpělivost, schopnost spolupracovat a především, jak odolné jsou naše bránice. I když nás trochu tlačil čas, často jsme se neudržely a propadaly záchvatům smíchu.

Prostory únikové hry nás nadchly. Vše se odehrává téměř v centru Olomouce, zároveň ale v dostatečné vzdálenosti od každodenního ruchu. Obavy z toho, že správné místo nenajdeme, z nás opadly ve chvíli, kdy jsme zjistily, že je kousek od zastávky MHD. Kombinace zajímavého tématu, příjemného vystupování organizátorek, které s námi strávily ještě další hodinu po skončení hry a dostupnosti je přesně to, za co si Mistr úniku zaslouží plusové body. 

SOUVISEJÍCÍ TÉMA:   Lidé v Jihlavě hledají poklad zavražděného sběratele. Mají na to hodinu


Autor: Zuzana Spurná

  • Líbil se vám článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů...

  • Mohlo by vás dále zajímat

    OBRAZEM: Olomoucká zoo se pyšní novými mláďaty lemurů

    29.06.2019
    V rodinách lemurů si s porody prostě nedají pokoj. Přírůstky nehlásí, ale v zoo o nich vědí hned u dalších...

    V Olomouci testují chytré koše. Lisují odpad a dobíjí je slunce

    21.06.2019
    Chytré koše na odpadky mohou vidět a také vyzkoušet lidé v ulicích Olomouce. Metropole Hané je rozmístila...

    FOTO: Sobovi z Brna se v Olomouci zalíbilo, zplodil už čtyři potomky

    18.06.2019
    Že je Haná úrodný kraj, potvrdil i samec druhu žijícího až za polárním kruhem. Do olomoucké zoo však...

    FOTO: S Esmeraldou do kubánského ráje a zpět. Barman z Olomouce si prací plní sny

    16.06.2019
    Že se bude věnovat gastronomii, věděl už od dob svých studií. Když se školou finišoval, přišla sametová...

    Cizinec v Olomouci vyšplhal na památku UNESCO a nechtěl dolů, sundali ho hasiči

    14.06.2019
    Že je sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci turistickým lákadlem, dokládá i jeho zápis...

    VIDEO: Z Olomouce až do vesmíru. Děti mluvily s astronautem na palubě Mezinárodní vesmírné stanice

    13.06.2019
    Dětem z olomouckého Domu dětí a mládeže (DDM) se podařilo navázat úspěšné rádiové spojení s Mezinárodní...

    Zapojte se do dění. Bavte se a vyhrávejte.

    Partneři portálu: